a zpívat... Kurt Gebauer Výtvarné a hudební vzdělání
- základ kultury života
Konferenci pořádají ve spolupráci
- Katedra výtvarné výchovy a kultury,
- Katedra hudební výchovy a kultury FPE ZČU v Plzni,
- Katedra výtvarné výchovy,
- Katedra hudební výchovy PedF UK v Praze.
Cílem konference je umožnění odborného dialogu o soudobém obsahu uměleckých výchov, především pro základní vzdělávání.
Program
Přednáška s podtitulem MUZIKÁLNÍ FÁZE MALÍŘSTVÍ sleduje dvě roviny vztahu mezi malířstvím a hudbou, jejichž geneze je spojena s nástupem výtvarné a hudební avantgardy od přelomu 19. a 20. století do 1. světové války. První rovina vztahu má obecnou platnost a hudba jako fenomén hraje roli katalyzátoru, který urychluje proces emancipace malířství, jeho nezávislost na konkrétní podobě reality. Tento proces probíhá v obou proudech: expresivním i racionálním. V expresivním proudu začíná u Gauguina, který byl prorokem i průkopníkem muzikální fáze malířství, a vrcholí přechodem k abstraktnímu expresionismu Vasilije Kandinského. Na začátku racionálního proudu stojí Seurat a dovršením procesu je racionální abstrakce, v přednášce reprezentovaná obrazy Františka Kupky a hudbou Igora Stravinského.
Druhá rovina vztahu je konkrétní se zaměřením na přechod od figurativní malby a tonální hudby k abstraktní malbě a volné atonalitě a nové tonalitě. Expresivní proud zastupují Vasilij Kandinskij a Arnold Schönberg a důraz je kladen na organický princip řádu a jeho postupné prosazení od vrcholné fáze figurativního a tonálního expresionismu k abstraktnímu expresionismu a volné atonalitě. Reprezentanty racionálního proudu jsou František Kupka a Igor Stravinskij. Pozornost je soustředěna na princip variací ve vztahu studií a výsledného obrazu u Kupky a tématem k variacím a vybraným variacím v 2. větě Octetu I. Stravinského.
Hudba nesehrála jen roli katalyzátoru přechodu od figurativního malířství k nefigurativnímu, ale dovršením tohoto procesu byla zásadní kvalitativní proměna myšlení výtvarného, a to jak ve formě, tak i v obsahu. To je jeden z klíčových argumentů oprávněnosti interdisciplinárních vztahů mezi výtvarným uměním a hudbou.
Pokračování konference v budově FPE ZČU v Plzni, Klatovská 51
PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.
a Mgr. Zuzana Svatošová, Ph.D
a Mgr. Magdalena Novotná, Ph.D.
(KVV PedF UK Praha) Profesní rámec výtvarné výchovy
Příspěvek se opírá o zkušenosti a průběžná zjištění pracovní skupiny odborníků z oboru Výtvarná výchova. Přednáška seznamuje posluchače s kompetenčně pojatou profesní charakteristikou absolventa a absolventky učitelství výtvarné výchovy. Kompetenční rámec profilu absolventa a absolventky učitelství výtvarné výchovy je doplňkem obecného dokumentu Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, Společné profesní kompetence (MŠMT 2023). Ukážeme logické vazby obou dokumentů a upozorníme na jejich souvislost s programy studijní přípravy oboru VV. Analýze podrobíme rovněž pojmy kompetence, profese a semiprofese.
Mgr. MgA. Marek Valášek, Ph.D.
(KHV PedF UK Praha) Hudební výchova jako komplexní integrativní obor základního vzdělávání
Příspěvek představí vzdělávací obor Hudební výchova jako prostor propojující vokální, instrumentální, hudebně-pohybové a poslechové činnosti, včetně jejich tvořivých aspektů. Dále nabídne pohled na možnosti integrace s ostatními uměleckými obory a vzdělávacími předměty. Příspěvek se zaměří na přínosy hudební výchovy pro rozvoj osobnostního, kulturního a estetického cítění dětí, jejich sebepoznání a emoční stabilitu. Hudební výchova vytváří didakticky uchopený prostor pro rozvoj dětské kreativity a nabízí možnosti, jak hudba může pomoci snižovat stres a úzkosti. V neposlední řadě jsou zdůrazněny její přínosy pro rozvoj komunikačních a sociálních kompetencí, podporu kritického myšlení a sebereflexe. Cílem příspěvku je komplexně poukázat na velký vzdělávací potenciál činnostně a tvořivě pojaté hudební výchovy v současné škole.
(KVK FPE ZČU Plzeň)
a Mgr. Zuzana Svatošová, Ph.D.
(KVV PedF UK Praha) Kurikulum uměleckých výchov v mezinárodním srovnání
Příspěvek se zaměřuje na analýzu současných vzdělávacích programů uměleckých výchov základního vzdělávání vybraných států s důrazem na vliv kompetenčního modelu vzdělávání. Diskutujeme přechod od tradičního modelu založeného na společném vědomostním základu k rozvoji klíčových kompetencí a jeho souvislosti s neoliberální vzdělávací politikou (individualizace, uplatnitelnost na budoucím trhu práce, připravenost na změny). Kriticky zhodnocujeme důsledky této změny pro vzdělávací obory Hudební a Výtvarné výchovy. Zaměříme se na příklady z Finska, Německa a České republiky, abychom ukázali rozdíly v implementaci kompetenčního modelu v uměleckých výchovách. Cílem příspěvku je hledání vyváženého přístupu, který zachovává hloubku (a stabilitu) vzdělávání a zároveň umožňuje rozvoj kreativity v kontextu očekávaných společenských změn.
(Universität Würzburg, Německo),
překlad PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D Obrazy nepadají ze stromů
Recepce umění může hrát důležitou roli v procesu estetické výchovy. Kromě toho setkání s uměleckými díly jako zvláštním vizuálním fenoménem trénuje rozvoj vizuálních kompetencí. Tyto obrazové dovednosti jsou pro děti všech věkových kategorií nesmírně důležité. Vždyť vyrůstají ve světě zaplaveném obrazy médií. Obrazové dovednosti se však neomezují pouze na porozumění obrazům a jejich interpretaci. Spíše potřebují také tvořit své vlastní obrazy. Na základě tohoto stručného nástinu je nastíněna představa výuky na základní škole. Cíle, jako je podpora kompetencí v zacházení s obrazy, mají vliv i pro koncepci výuky.
(KHK FPE ZČU Plzeň) Kompaktní systém hudebně výchovných činností v kontextu všestranného rozvoje osobnosti
Příspěvek se zabývá jednotlivými činnostmi hudební výchovy, které ve svojí propojenosti působí jako vyvážený a kompaktní systém vedoucí k všestrannému rozvoji osobnosti. Jednotlivě pojmenované činnosti (vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové) vytváří integrativně pojatý celek sloužící k rozvoji hudebnosti i dalších schopností a dovedností.
(KPV FP TU Liberec) Význam přirozených hudebních aktivit ve vývoji dítěte
Příspěvek upozorňuje na význam přirozených hudebních aktivit a hudebního dialogu mezi dítětem a nejbližšími osobami pro rozvoj zdravé emocionality dítěte jako základu pro pozdější poznávání a schopnost mentalizace.
Mgr. Lenka Kovaříková, Ph.D.
(KVV PdF UHK) Zvuky a tóny ve výtvarné výchově
Cílem příspěvku je posílit vědomí učitelů výtvarné výchovy o záměrné přítomnosti zvuku a tónu ve výuce ve formě vizuální kultury i jako složky žákovské práce a dále pak o přítomnosti nezáměrné, vyskytující se na pozadí pod pojmem synestezie nebo kulisa.
(KVK FPE ZČU Plzeň) Musica humana, musica mondana, musica instrumentalis ve výtvarném umění
Hudba jako filozofický systém řádu uspořádání světa a její reflexe v umění. Úkolem hudby nebylo poskytovat potěšení, ale její funkce spočívala ve vysvětlení řádu universa. Umělecká díla budou analyzována po stránce umělecko-historické i poslechové.
(KPV FP TUL) Propojení hudební a výtvarné kultury v hudební výchově primárního vzdělávání
Platónova Ústava jako zdroj inspirace pro vychovávání dítěte hudbou a uměním. Na materiálu knihovny Niederösterreich Bibliotheken je autorkou příspěvku v praxi vyzkoušen model propojení hudební a výtvarné výchovy ve výuce na prvním stupni základního vzdělávání, tak jak je dle německojazyčné materiálové předlohy v Rakousku v rámci základního školství praktikován.
(KHK FPE ZČU Plzeň) Metody vizualizace hudebního jazyka pro budoucí učitele hudby ve specializovaném kurzu na vysoké škole
Prezentace představí koncept výuky studentů metodou vizualizace hudebního jazyka, který autorka vypracovala pro předmět Praktikum hudební tvořivosti na KHK FP ZČU v Plzni, praktické úkoly zaměřené na odhalování tvůrčího potenciálu studentů.
(KVV PedF UK Praha)
a Mgr. Roman Michálek, Ph.D
(KHK FPE ZČU Plzeň) Integrativní pojetí výuky hudební a výtvarné výchovy v praxi
Příspěvek představuje integrativní vyučovací předmět Estetická výchova a zkušenosti z jeho tandemové výuky na gymnáziu, uvádí také konkrétní příklady a poznatky z hledání společných témat, jazyka a způsobu práce na pomezí hudební a výtvarné výchovy.
(ZŠ a MŠ Lyčkovo námětí Praha) Role hudební a výtvarné výchovy v integrované tematické výuce na 1. stupni ZŠ
Hudební a výtvarná výchova by měly tvořit nezbytnou součást integrované tematické výuky na 1. stupni ZŠ. Při současném plnění kognitivních cílů výuky jsou díky hudební a výtvarné výchově paralelně rozvíjeny klíčové kompetence.
PhDr. Jan Mašek, Ph.D
(KVK FPE ZČU v Plzni),
překlad Mgr. Arabella Kalis Umění, hudba a vzdělávání ve věku digitálního vyvlastňování
Přednáška pojednává o změnách v naší kultuře, které přináší umělá inteligence. Na příkladech je zřejmé, že se zásadně mění náš vztah ke světu a naše vnímání světa. Toto má obrovské důsledky pro zodpovědnou tvorbu vzdělávacích programů v předmětech umění a hudba. Na toto téma jsou formulovány teze.
(KPV FP TUL) Digitální symfonie: Objevte AI nástroje pro moderní hudební výchovu
V digitální éře přináší umělá inteligence revoluční nástroje do světa hudby a hudební výchovy. Tato přednáška vás provede světem AI aplikací, které mohou obohatit výuku hudby. Představíme vám řadu nástrojů, účastníci se dozví, jak je prakticky využít ve výuce.
(KVK FPE ZČU Plzeň) Audiovizuální výchova a film jako součást výtvarné výchovy a vizuální kultury
Současné vzdělávání o filmu a pojetí didaktiky filmové výchovy převážně úzce a tendenčně reflektuje komplexní postup profesionální filmové tvorby bez provázanosti s didaktikou výtvarné výchovy a pedagogiky umění. Ve svém příspěvku autor s tímto přístupem polemizuje a ukazuje, že toto klasické tvůrčí i receptivní paradigma je velmi komplexní a v podstatě nerespektuje didaktickou logiku propojování základních výrazových prostředků/modalit umělecké tvorby, včetně postupného rozvíjení multimodální gramotnosti ve výtvarné výchově. V rámci koncipování RVP by film měl být jen dílčí součástí didaktiky pohyblivého obrazu a audiovize ve výtvarné výchově a v uměleckém vzdělávání vůbec.
(KVV PedF UK Praha) Výtvarná výchova - čas k naslouchání
Odborná i laická veřejnost postupně přijímá skutečnost, že vizuální vyjadřování není "samonosné" a že se ve výuce výtvarné výchovy neobejdeme bez doprovodné verbální komunikace.
(Universität Nürnberg, Německo),
překlad PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D Pohyblivý obraz v hodinách výtvarné výchovy
Pohyblivý obraz je v hodinách výtvarné výchovy důležitým tématem ve smyslu rozšířeného pojetí obrazu. Film jako forma uměleckého vyjádření nabízí širokou škálu možností zobrazení vnitřního i vnějšího světa. Využívají se různé tvůrčí prostředky (včetně velikosti záběrů, práce s kamerou, střihu, barvy, zvuku), které zdůrazňují uměleckou výpověď. Přednáška se bude zabývat konkrétními tvůrčími prostředky v uměleckém filmu a na dvou projektech ze škol/univerzit bude demonstrovat možnosti filmu v hodinách výtvarné výchovy.
Mgr. Monika Plíhalová
a Prof. Dr. Johannes Kirschenmann
(KHV PedF UK Praha) Soundmapping v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Soundmapping spočívá v zachycování zvuků z našeho okolí. Žáci na jeho základě vytvářejí zvukové mapy jako základ pro vlastní jednoduché skladby. Celý proces zahrnuje vycházky, zachycování a přepis zvuků, diskuse, kompozice a reflexi.
(KVK FPE ZČU Plzeň, doktorandka KVV PedF UK Praha) Živoucí komická obrazotvornost a její rozvíjení ve výtvarné výchově
Příspěvek vychází z dizertační práce věnované pojetí humoru ve výuce výtvarné výchovy. Objasňuje potenciál humoru oživovat obrazotvornost a tvořivost žáků. Rozvíjí úvahy o možnostech aplikace závěrů terénního výzkumu do praxe výtvarného vzdělávání.
(KVK FPE ZČU v Plzni, doktorand KVK PF UJEP Ústí nad Labem) Světlo jako prostředek rozvoje kreativity a imaginace ve výtvarné výchově
Konferenční příspěvek představuje dílčí část disertačního projektu vycházejícího z vývojových tendencí zpracování a ztvárnění fenoménu světla ve výtvarné výchově. Seznamuje čtenáře s výběrem autorských výtvarně-edukativních zadání využívajících světlo coby výtvarný či výrazový prostředek. Při jednotlivých tvůrčích aktivitách je věnovaný důraz na akční polohu při realizaci výtvarných činností - oprošťování se od strnulého, všedního a pasivního přístupu. Mezi základní vlastnosti stanoveného tématu patří pedagogická koncepce zaměřená na individualizaci s akcentem na procesy a principy interakce, preference skupinových činností nabízejících prostor pro sociální integraci, kooperaci a výtvarnou edukaci, zážitkové učení se zájmem o autenticitu prožitku. Projekt zkoumá stav tuzemského i zahraničního pojetí v rámci vymezeného tématu a zohledňuje komparační možnosti.
(NG Praha) Interdisciplinární přístupy ve vzdělávání uměním
V příspěvku se zaměříme na paradigmatické změny obracející perspektivu k divákovi a jeho prožívání. Praktické uplatnění těchto změn představíme v didaktickém zázemí výtvarné pedagogiky, konkrétně také v komparaci výtvarného umění a hudby dle J. Bláhy.
(KHV PdF MU Brno) Komponování v primárním a sekundárním vzdělávání
Tento příspěvek se zaměřuje na aktuální stav bádání v oblasti komponování v rámci hudební výchovy, zmiňuje stav výuky kompozice na ZUŠ a konzervatořích a nabízí přehled o možnostech rozvoje skladatelských dovedností žáků.
Performance propojuje fixní audiovizuální médium, živou elektroniku a live coding. Skrze zvukové objekty a algoritmické procesy vytváří imerzivní zážitek, reflektující současný výzkum vztahů mezi digitálními technologiemi, zvukem a prostorem.
PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.
a Mgr. Zuzana Svatošová, Ph.D.
Přihláška
Z vybraných konferenčních příspěvků bude vydána odborná kniha Učme se dívat a zpívat se zaměřením na kurikulární mezioborovou problematiku uměleckých výchov. Texty je třeba doručit dr. Věře Uhl Skřivanové.
Z doktorandského kolokvia a konferenčních příspěvků bude vydán také elektronický sborník. Texty je třeba doručit Mgr. Monice Plíhalové.
Šablona příspěvku: Konferenční poplatek: 200 Kč Mezní termín zaslání příspěvku: 18. 11. 2024 Poplatek zahrnuje účast na konferenci a doprovodných výstavách, koncertech, občerstvení.
Prosíme veškeré účastníky o zaplacení konferenčního poplatku na účet 4811530257/0100 s variabilním symbolem 424614 a to do 21. 10. 2024.